Zatímco v drtivé většině elektromobilů deklarovaný dojezd na palubním počítači ubývá rychleji než je skutečný počet ujetých kilometrů, ve Streetscooteru tomu tak není. Vyplynulo to z našich zkušeností během testovací jízdy.

Celkem čtyři desítky kilometrů po nejrůznějších komunikacích v severních Čechách jsme najeli s bílým exemplářem elektrické dodávky Streetscooter. Těch zatím v Česku jezdí jen několik. Například i kvůli tomu, že Česká pošta zrušila původní výběrové řízení na desítky užitkových elektromobilů pro své doručovatele.

Kabina auta je prostorná a hodně spartánsky vybavená. To byl první dojem, jakmile jsme otevřeli dveře. Nastupování do interiéru je snadné. Prostě natočíte své pozadí žádoucím směrem a usadíte se na plochém sedáku. Ten je umístěný docela vysoko. Pro lidi s výškou 180 centimetrů a více je to velmi pohodlné, menší se budou muset zřejmě trošku vyšponovat. Komfortních prvků je poskrovnu, ale to nejpodstatnější nechybí. Včetně například rádia s dotykovou obrazovkou a vestavěnou navigací, či vyhřívání předního skla.

Zatopit si v zimě můžete, ale klimatizace chybí. My jsme se projížděli za teplého dubnového dne, a zejména po delší zastávce na sluncem zalitém parkovišti by se možnost vychladit interiér docela hodila. Navíc není možno usměrnit vzduch proudící do kabiny z krajních otvorů tak, aby ochlazoval řidiče či spolujezdce. Jsou totiž pevně nastavené tak, aby "ofukovaly" boční skla.

"S klimatizací se nepočítá, ale některé výbavové prvky se ve voze objeví velmi brzy," říká Milan Pavlíček z firmy CV Tech, která toto vozidlo z Německa do České republiky dováží. Například by podle něho mělo jít o airbag spolujezdce či bezklíčkový vstup a spouštění motoru.

Nejvíce jsme byli zvědavi na jízdní vlastnosti velmi úsporně zkonstruovaného vozu. Z testovací trasy jsme předem vyloučili dálnici, protože maximální rychlost je omezena na 85 kilometrů v hodině. Vydali jsme se proto z okraje Ústí nad Labem po silnici číslo 13 do Děčína a zpět. Chtěli jsme především ověřit dojezd vozu. Ten, který jsme měli k dispozici, měl zabudovanou baterii s kapacitou 30 kWh. "To byla ještě vloni maximální možná kapacita, nyní již je možnost mít 40 kWh baterii," vysvětluje Milan Pavlíček.

Zarazilo nás, že na sto procent nabitý elektromobil ukazoval dojezd pouze 56 kilometrů. Přitom normovaný dojezd podle cyklu NEDC je i s nejmenší baterií 118 kilometrů. Přitom jsme startovali z průmyslové haly, kde byla teplota 22 stupňů Celsia. Jenže, brzy jsme zjistili, že miniaturní číslo o dojezdu na palubním počítači integrovaného do jediného malého kulatého displeje v přístrojovém štítu vozu, je ve skutečnosti lživé. Ještě po ujetí pěti kilometrů totiž baterie stále vykazovala stoprocentní nabití a dojezd klesl jen o dva kilometry.

Po dvaceti kilometrech, kdy jsme vjeli do Děčína, se úroveň energie v baterii snížila jen o dvě procenta a dojezd činil stále padesát kilometrů. Je ovšem pravda, že většina této první poloviny trasy vedla z kopce. Zkusili jsme pak rozjezdy na několika semaforech v toho času totálně rozkopaném Děčíně a vydali se zpět. V zatáčkách při rychlostech do osmdesáti kilometrů v hodině je auto stabilní, příliš se nenaklání. To je dobře, už kvůli zmíněným plochým sedákům. Z jízdní stopy se neodchýlí ani tehdy, když zadní kola v zatáčce najedou na nějakou nerovnost.

Ve stoupáních si pochopitelně motor se špičkovým výkonem 48 kW vyžádal více energie. Přesto jsme v cíli stále měli k dispozici 77 procent zbývající kapacity baterie a deklarovaný dojezd 38 kilometrů. Můžeme tak říci, že v těchto pro provoz elektromobilu takřka ideálních podmínkách (vůz navíc byl obsazený pouze řidičem a nákladový prostor měl prázdný), je reálný dojezd této verze v závislosti na jízdním stylu, terénu a podmínkách zhruba 120 - 150 kilometrů. "V případě verze se 40 kWh baterií až sto osmdesát," doplňuje Pavlíček.

Slabší stránkou je absence možnosti rychlejšího dobíjení. "Auto bylo zkonstruované tak, aby se s ním jezdilo ve dne, a v noci se nabíjelo," vysvětluje Pavlíček. Dobíjení je možné pouze z klasické 230Volltové zásuvky. Na plnou kapacitu se proto baterie 40 kWh dobíjí jedenáct hodin.

V současnosti se dodávají dvě verze Streetscooteru ( s kratším a delším rozvorem). V zadní části se pak nachází obvykle skříň s tvarem ideálního kvádru a objemem buď 4066 nebo 7546 litrů. Případně může výrobce dodat pouze šasi, na které je CV Tech schopen dodat prakticky jakoukoli nástavbu. "Nyní nabízíme sklápěcí valník, ale variant je opravdu spousta," říká Pavlíček. Například by bylo vhodné Streetscooter využívat pro svoz odpadu ve městech. Tyto elektromobily by tedy mohly například v Praze nahradit již poněkud letité dieselové oranžové dodávky, do kterých nyní pracovníci Technické správy komunikací vysypávají obsah odpadkových košů na chodnících a zastávkách.

Radek Pecák