Pěkná na pohled a při jízdě příjemná a zábavná. Tak zní první verdikt po absolvování seznamovací jízdy s prvním elektromobilem japonské značky Honda.

I když interiér s celkem šesti displeji (pět je na palubní desce) a šestý lze využít ve vnitřním zpětném zrcátku působí na první pohled futuristicky a nezvykle, lze se s ním velmi rychle sžít. Na dva dostatečně velké postranní displeje, na které se promítá obraz z vnějších kamer nahrazujících klasická zpětná zrcátka, je velmi dobrý výhled a obraz za denního světla byl velmi ostrý a přirozený.

Přestože jde o auto digitálního věku, ponechali v něm konstruktéři některé analogové ovládací prvky, což kvitujeme s povděkem. Jsou na panelu klimatizace a také na palubní desce. Třeba pro vstup do hlavního menu a na zesilování, zeslabování a úplného vypnutí audiosystému.

Zajímavostí je, že virtuální tlačítka pro ovládání displeje druhého zprava jsou před spolujezdcem. Například jsem tu objevil i jedno s názvem aquarium. To ale při jízdě nejde spustit.

V autě není sice moc místa nazbyt (hlavně to platí o zadní lavici a kufru), ale při jízdě se chová podobně jako o třídu větší vozy se spalovacím motorem. Díky vyváženému poměru hmotnosti mezi přední a zadní poháněnou nápravou, u které se nachází vzhledem k velikosti vozu výkonný motor (buď s výkonem 100 nebo 113 kW), je při jízdě živé a obratné. Poloměr otáčení činí pouze 4,2 metru. K výborným jízdním vlastnostem mu napomáhá také nezávislé zavěšení všech čtyř kol.

Dojezd nebude nijak mimořádný. Verze s nejlepší výbavou a největšími koly má dokonce homologovaný akční rádius podle WLTP jen 210 kilometrů, ale ve městě by to mělo stačit na týdenní pojížďky do práce, z práce a na nákupy.

Když jsem vůz přebíral, tak při 75procentním stavu baterie byl signalizovaný dojezd 120 kilometrů. Při návratu ze šestnáctikilometrové jízdy, během níž jsem jel několik kilometrů i tempem 130 kilometrů v hodině na úseku Pražského dálničního okruhu, pak bylo v baterii 66 procent a počítač ukazoval dojezd 107 kilometrů. Vůz tak o dojezdu "nelže". Na druhou stranu, při testovací jízdě panovaly téměř ideální podmínky. Tedy sucho a teplota kolem 20 stupňů Celsia. Při ní není zapotřebí ani klimatizovat, ani topit.

V interiéru mě potěšila přítomnost dostatečného počtu USB zdířek a dokonce zásuvka na 230 Voltů s kulatým tvarem.

Líbil se mi také moderní a jednoduchý design palubní desky, volantu či výplní dveří.

V základní výbavě vozu, který se prodává v ČR od 899 900 Kč, je třeba automatická klimatizace, kožený volant, rádio s příjmem digitálních stanic, vyhřívané sedačky, parkovací kamera, panoramatické střešní okno a šestnáctipalcová kola z lehké slitiny.

První zákaznické vozy budou do ČR z Japonska doručeny v srpnu.

Radek Pecák