Renault Zoe přichází na trh ve své druhé generaci. Inženýři francouzské automobilky důkladně inovovali trakční baterii i pohonnou jednotku. Tento vůz se má stát důležitým pilířem prodejní strategie, podle níž má být již za tři roky každý desátý prodaný vůz koncernu poháněn výhradně elektrickým soustrojím.

Zoe je skutečným důkazem toho, jak moc za sedm let, kdy se tento malý elektromobil začal nabízet poprvé, vyvinuly technologie v oblasti baterií.

Zatímco tehdy byl dojezd vozu zhruba sto padesát kilometrů, dnes je to podle homologačního cyklu WLTP 395. Kapacita současné baterie činí 52 kWh a zaujímá přitom ve voze stejný prostor jako tehdy. Její hmotnost nyní činí 326 kilogramů. To je sice nárůst, ale jen v řádu desítek kilogramů.

Současně se důkladně zapracovalo také na vylepšení kvality interiéru, instalaci dostatečného množství elektronických komfortních a bezpečnostních asistentů i výkonu motoru.

Ten může ve vrcholném provedení (k dispozici je i již dříve nabízená varianta s 80 kW) poskytovat 100 kW. To pak stačí na zrychlení z nuly na stovku během 9,5 sekundy. Inženýři se chlubí také hodnotou pružného zrychlení z osmdesátky na sto dvacítku, která je pak 7,1 sekundy.

V praxi jsme si ověřili, že Zoe může mít i mimo města, pro která je hlavně určeno, svižným vozem. V členitém terénu středomořského ostrova Sardinie, kde se silnice neustále zdvihá od moře do kopců a o pár kilometrů dále k němu zase klesá, jsme si mohli dovolit jezdit stejným průměrem, jako s podobně velkým autem vybaveným špičkovým zážehovým turbomotorem. Bonusem je navíc ticho v kabině, protože i na odhlučnění podvozku a aerodynamického šumu v Renaultu zapracovali.

Uvnitř je to oproti minulému Zoe opravdu jiná písnička. Kvalitně vypadají sedadla i palubní deska. Na té je, mimochodem, dekorativní látkový panel vyrobený z recyklovaných starých bezpečnostních pásů a PET lahví.

Standardní výbavou je digitální přístrojový panel i velký centrální displej multimediálního systému. Díky instalaci elektrické parkovací brzdy se rozšířila nabídka i velikost odkládacích prostor kolem předních sedaček.

Velikost kufru zůstala na stejné hodnotě jako v minulé generaci - činí tedy 338 litrů. Je to logické, protože se neměnily ani ostatní základní velikostní parametry - tedy rozvor a délka.

S autem jsme během jednoho dne najezdili na Sardinii přes dvě stovky kilometrů. Výsledná spotřeba byla podle palubního počítače vždy kolem 14 kWh na 100 kilometrů. Znamená to, že reálný dojezd se při běžném tempu na venkovských silnicích pohybuje kolem 350 kilometrů. To je solidní údaj. Úsporně zaměřený řidič, který o trochu poleví v tempu, pak může jezdit i za zhruba 10-11 kilowatthodin na sto kilometrů.

Radek Pecák