Věčné spory o to, zda budoucnost patří jednoznačně bateriovým elektromobilům nebo těm využívajícím vodíkové palivové články by mohla pomoci rozhodnout nová vědecká studie. Na závěry studie prestižního Fraunhoferova institutu pro energetické solární systémy, který sídlí v německém Freiburgu, upozornil v České republice portál Autoweek.cz

Vědci zjistili, že pro snížení produkce CO2 bude výhodné, pokud se budou pro vozidla s dojezdem do cca 250 kilometrů, bude využívat bateriový pohon. To odpovídá kapacitě baterií do cca 50 kWh. Naopak pro vozidla, u nichž se požaduje dojezd nad těchto zmíněných 250 kilometrů, bude výhodnější využití vodíkových palivových článků.

Rozhodujícím faktorem je energetická náročnost na výrobu velkých baterií. I tato studie tedy potvrzuje mnohými odborníky vyslovovaná tvrzení, že výroba velkých elektrických SUV s bateriemi s kapacitou kolem 90 i více kWh nedává moc velký smysl. Nehledě na problematičnost jejich používání v reálném životě.

Samozřejmě je ale třeba ještě brát v úvahu to, jak moc "čistá" je elektřina používaná při výrobě vozidel a jejich provozu.

V ideálním případě by bylo vhodné vodík pro vozidla s palivovými články vyrábět elektrolýzou vody za pomoci energie z větrných elektráren. Pro bateriová vozidla by bylo nejlepší, kdyby elektřina pro jejich dobíjení vznikla pomocí fotovoltaiky.

Ale i kdyby se i nadále vyráběl vodík tak jako dnes, tedy téměř výhradně parní reformací ze zemního plynu, ani pak by nebyl z hlediska produkce CO2 horší volbou než bateriové elektromobily. Výpočty se vztahovaly na současný německý energetický mix.

Zřejmě největší ranou pro bezvýhradné příznivce bateriových elektromobilů je tvrzení vědců z institutu, že ty, které disponují kapacitou baterií větší než 90 kWh, mají celkovou bilanci CO2 (výroba + provoz) horší než současná moderní auta s klasickými vznětovými spalovacími motory.

Radek Pecák