Hlavním problémem elektromobilů je dobíjení. I když se nás výrobci snaží ohromit tím, jak se jejich výrobek dá dobít v řádech desítek minut na většinu kapacity, realita je jiná. Pokud nemáte přístup k supernabíječce, můžete doma v garáži třeba svou Teslu nabíjet dva dny v kuse.

Australský server Car Advice si dal tu práci, a změřil skutečnou dobu nabíjení několika elektromobilů v různých nabíječkách. A výsledky jsou popravdě šokující. U velkých průmyslových rychlonabíječek, kterých je ale minimum a náklady na jejich zbudování a spotřebu jsou enormní, se časy dobíjení pohybují v ještě přiměřených délkách. Ale problém je v tom, že pracují se stejnosměrným proudem. Kdežto domácí síť přenáší proud střídavý. Proto musí mít elektromobil i usměrňovač proudu. A to vše proces nabíjení zpomaluje. Server Car Advice spočítal, že když doma do zásuvky s jednou fází o výkonu 2,4 kW zapojíte Teslu S s kapacitou akumulátorů 100 kW, budete do plna nabíjet 48 hodin a 45 minut. Jaguar I-Pace s kapacitou 93 kWh stráví v domácí nabíječce přes 43 hodin. Proto výrobci nabízejí do domácností tzv. wall-boxy, které zvyšují výkon obykle na 3,7 nebo 7,7 kWh. S prvním typem pak nabití Tesly trvá 30 hodin, s druhou 15.


A paradoxně superchargery také nejsou ideálním řešením. S ním si třeba zmíněnou Teslu nabijete už za 40 minut, ale jen do 80 % kapacity. Dál už klade baterie příliš velký odpor, a zbývajících 20 % trvá zhruba stejně dlouho jako předchozích 80 %. V tom by až takový problém nebyl, ale takové rychlonabíjení má vliv na životnost baterie. Proto i sám výrobce doporučuje nabíjet Tesly u superchargerů jen při cestách na dlouhé vzdálenosti, jinak preferuje používat domácí nabíječky s wallboxem.